Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Město Mnichov po staletí opakovaně přicházelo o své staré listiny, zejména vlivem ničivých požárů. To, co zůstalo zachováno, bylo nakonec potvrzeno vidimem tepelského opata Andrease Eberspacha dne 27. prosince 1620. Tato klíčová listina stvrzovala nejen majetková a správní práva, ale také jedno z nejvýznamnějších práv tehdejší městské autonomie – právo útrpné, tedy hrdelní soudní pravomoc.
Toto právo umožňovalo městu samostatně vykonávat nejvyšší soudní instanci, včetně vynášení a vykonávání rozsudků smrti. Podmínkou ovšem bylo, aby při výkonu soudu byl přítomen opat nebo jeho zmocněnec, čímž se zajišťoval dohled duchovní vrchnosti. Jurisdikce mnichovského hrdelního soudu zahrnovala nejen samotné město, ale i přilehlé obce jako Sítiny, Rájov, Popovice, Číhanou, Bohuslav a některé poddané z Pramenů.
Od roku 1637 disponoval Mnichov vlastním městským soudcem, který zastával jak soudní, tak sirotčí a právě i hrdelní agendu. K výkonu trestů smrti sloužila městská šibenice, která původně stála při cestě do Teplé. Až v roce 1777 byla přenesena na nové místo, kde zůstala stát i po té, co město své hrdelní právo fakticky ztratilo.
Reformy hrdelního soudnictví z 19. srpna 1765 výrazně omezily počet měst oprávněných vykonávat tento druh soudní pravomoci a nakonec bylo Mnichovu hrdelní právo v roce 1790 formálně odebráno. Přesto šibenice zůstala ještě nějaký čas stát jako tichá připomínka tvrdého práva, které bylo kdysi v rukou města – práva, jež spojovalo spravedlnost s konečnou mocí nad životem a smrtí.
Zdroj: https://mapy.cz/s/decuzekovu
Zdroj: https://www.ou-mnichov.cz/obec-mnichov/o-obci/
Zdroj: https://www.inventare.cz/pdf/soap-ch/soap-ch_ap1556_00370_am-mnichov.pdf
Zdroj fotografie: https://mapy.cz/s/decuzekovu
Dojmy: Velmi zajímavé místo, které jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.
