Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Planý vrch je jedinečnou přírodní rezervací o rozloze 14,89 hektaru, vyhlášenou v roce 1966 nedaleko obce Mnichov. Chráněné území se rozkládá na výrazném hadcovém podkladu a představuje mimořádně cenné stanoviště s přirozeným borem a význačnou květenou, vázanou právě na specifické geologické podmínky.
Z geomorfologického hlediska spadá Planý vrch do Slavkovského lesa, konkrétně do podcelku Hornoslavkovské vrchoviny. Geologický podklad tvoří mariánskolázeňský metabasitový komplex, složený převážně z amfibolitů a serpentinitů (hadec). Tyto černozelené horniny s jemnými azbestovými žilkami vystupují na povrch v podobě četných skalních výchozů a suťových polí. Nejvýraznější výchozy se rozprostírají po velké části území rezervace. Zdejší hadec byl v minulosti i těžen – až do první čtvrtiny 20. století se z něj vyráběly náhrobní kameny či dekorační předměty. Kámen z Planého vrchu zdobí například interiér Křížového pramene v Mariánských Lázních a z místního serpentinitu je vyrobena i křtitelnice v kostele sv. Petra a Pavla v Mnichově.
Lesní porosty Planého vrchu tvoří především původní borovice lesní (Pinus sylvestris), které dominují nad smrkem ztepilým. Modřín opadavý se vyskytuje jen v menší míře. Současné lesnické snahy směřují k podpoře věkově pestrých hadcových borů a k potlačení přirozené expanze smrku, která by mohla původní bory vytlačit. Problémem však zůstává nadměrný okus mladých borovic spárkatou zvěří, zejména nepůvodním jelenem sikou.
Kromě lišejníků a travin zde roste pestrá škála hadcové květeny – například vřes obecný (Calluna vulgaris), vřesovec pleťový (Erica herbacea), chrastavec rolní hadcový (Knautia arvensis subsp. serpentinicola), ostřice chlumní, zimostrázek alpský, borůvka a brusinka. Mezi botanické poklady patří především endemický rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) a svízel sudetský (Galium sudeticum), které se vyskytují na vlhkých a podmáčených místech. Hadcové štěrbiny obývá také několik druhů sleziníků – sleziník nepravý (Asplenium adulterinum), hadcový (A. cuneifolium), ale i vzácnější druhy jako sleziník červený a severní.
Živočišná říše Planého vrchu je typická pro lesnaté a skalnaté oblasti – běžně se zde vyskytují lesní druhy obratlovců i bezobratlých. Z ptactva byl opakovaně pozorován lelek lesní (Caprimulgus europaeus), příležitostně také výr velký (Bubo bubo), i když hnízdění zde dosud nebylo prokázáno. Mezi obojživelníky patří k nejvýznamnějším druhům ohrožená ropucha obecná (Bufo bufo), která zde nachází útočiště větší část roku.
Planý vrch je nejen botanickým klenotem Slavkovského lesa, ale také tichým svědectvím o geologickém, historickém a biologickém bohatství tohoto krajinného celku.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Plan%C3%BD_vrch
Zdroj fotografie: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Plan%C3%BD_vrch
Dojmy: Nádherné místo, které jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.
