Navštíveno: nenavštíveno
Historie:
Nový mlýn jihovýchodně od vsi Sítiny dnes působí spíš jako tichá připomínka někdejšího hospodářství než jako místo s „prastarou“ minulostí. Přesto k ní patří – nejstarší dochovaný písemný zápis o mlýnu pochází už z roku 1608, kdy jej obec Mnichov koupila od tehdejšího majitele Bastela Ullricha. Tehdy se ještě nejmenoval Nový mlýn, ale Kalafurter Mühle, a obec za něj zaplatila 360 kop grošů spolu s loukami a polnostmi v okolí.
Původ jména Kalafurt se vykládá jako zkomolenina původního výrazu Kohlenfart, tedy „Uhelná cesta“. Právě tudy se kdysi vozilo dřevěné uhlí od milířů z Císařského lesa, dál přes Sítiny a Popovice do Teplé, kde bylo potřeba pro klášter i pro okolní obce. V písemnostech se jméno mlýna měnilo spolu s dobou: v tereziánském katastru z roku 1730 je uveden jako Kalbenfurtmühl, v josefském katastru roku 1785 už jako Kohlfurt Mühl. Mlýn je navíc zakreslen i na I. josefském mapování z roku 1764, jen bez uvedení jména – jako bod v krajině, který byl tehdy tak samozřejmý, až nepotřeboval popisek.
K zásadní proměně došlo v období kolem roku 1745, kdy se majitelem stal Laurentin Hanika. Mlýn i s celým hospodářstvím držel až do roku 1790 a právě během svého působení ho nechal zcela přestavět. Od té doby se mu začalo říkat Nový mlýn – a taková přestavba dala vzniknout podobě, kterou známe ze zachované dobové fotografie: patrovému zděnému baroknímu stavení krytému sedlovou střechou, doplněnému o další hospodářské zázemí mlýna. Hanika byl ženatý s Annou Kiesslionovou z Mnichova a měli syna Johanna Josefa, který nejprve koupil mlýn Fritzmühle. Dne 16. 4. 1790 pak převzal objekt už zapsaný jako Nový mlýn – od obce Mnichova jej odkoupil za 1465 kop zlatých. Součástí podmínek byly i každoroční poplatky za mletí obilí: za Fritzův mlýn musel platit 30 zlatých a za Nový mlýn 7 zlatých. K tomu přibyl ještě každoroční příspěvek jedním korcem obilí pro chudé a obec si ponechala předkupní práva pro případ dalšího prodeje. Na druhou stranu mlynář získal na tři roky odpuštění daní a pozdější daně se pak odvíjely od množství umletého obilí. Mlýn vždy spadal do katastru obce Mnichova a nesl číslo popisné 132.
Od Johanna Josefa Haniky pokračovala dlouhá rodinná linie. Oženil se s Annou Marií Hölmovou a měli spolu osm dětí. Po něm mlýn převzal syn Josef Hanika, který se později oženil s Terezií Christlovou z Mnichova a měli jedenáct dětí. Dalším dědicem byl Albert Hanika, ženatý s Marií Kochovou z Balzermühle u Domažlic, a společně měli pět dětí. Mlýn poté převzal jejich nejstarší syn Wilhelm Hanika, který si vzal Annu Nadlerovou z Rájova, ale později se dohodl s mladším bratrem Karlem: Karl mlýn převzal a Wilhelm si pronajal Brandmühle, kam se přestěhoval. Karl zůstal majitelem až do roku 1945, kdy byl s celou rodinou odsunut.
Po válce se do objektu nastěhovala česká rodina Libeňských a mlýn tehdy získal nové, české jméno – říkalo se mu U Libeňských. Nezůstali však dlouho: kolem roku 1949 se po několika letech odstěhovali, mlýn zůstal prázdný a začal pustnout. Rozpad byl pozvolný, ale neúprosný, až se z budov stala ruina. Dnes na místě původního mlýna stojí poměrně vysoké kamenné základy zdí a zbytky sklepů; už samotná rozlehlost rozvalin prozrazuje, jak velké budovy tu kdysi stály. Nad mlýnem se loukami táhne do dálky výrazný náhon, který kdysi přiváděl vodu k mlýnskému kolu. Dnes je téměř zarostlý, ale vysoké stromy po obou březích spolehlivě ukazují, kudy krajinou vedl.
Podle popisu šlo o mlýn na nestálé vodě se třemi koly o průměru čtyři metry. Každé kolo pohánělo jiné složení, takže mlýn nesloužil jen k mletí obilí, ale zároveň i jako pila na řezání kmenů. A právě tahle všestrannost je na jeho příběhu nejvýmluvnější: i když dnes vidíme hlavně zříceniny a zarostlý náhon, kdysi to bylo živé místo práce, které spojovalo les, pole i vodu do jednoho fungujícího celku.
Zdroj: https://www.slavkovsky-les.cz/mlyna-slavkovskeho-lesa/novy-mlyn-u-mnichova/
Zdroj: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/8731-novy-kalafurtuv-mlyn-mlyn-u-libenskych-neumuhle-kalafurtermuhle
Zdroj: fotografie - https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/8731-novy-kalafurtuv-mlyn-mlyn-u-libenskych-neumuhle-kalafurtermuhle
Dojmy: Dříve krásný a zajímavý mlýn, ze kterého se stala jen ruina. Také jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.
