Navštíveno: nenavštíveno
Historie:
Tahle usedlost v Sítinách patří k těm dvorům, u nichž je dobře vidět, jak se venkov postupně proměňoval, a přitom si v některých detailech uchoval překvapivě staré vrstvy. Nejpozději už v první polovině 19. století tu prokazatelně stála – dokládá to katastrální mapa z let 1824–1843 – a není vyloučeno, že její začátky jsou ještě starší. Na mapě je zachycena jako uzavřený zemědělský dvůr, přičemž většina areálu je označena jako hořlavá, tedy s převahou tehdejších tradičních konstrukcí.
K zásadní změně došlo zhruba kolem poloviny 19. století, kdy dvůr prošel klasicistní přestavbou a v podstatě tehdy získal podobu, v níž ho známe dnes. Přesto tu zůstala stavba, která působí jako přímý odkaz na starší dobu a je zároveň nejcennější částí celého areálu: výměnek. Ten si dodnes zachoval podobu ze začátku 19. století. Jde o patrové stavení, kde přízemí je zděné z lomového kamene a nad ním navazuje patro, které je částečně zděné a částečně hrázděné, doplněné bedněním. Celek kryje sedlová střecha a bedněné štíty, které jsou dnes kryté eternitem – ten přibyl až v průběhu 20. století a je tak pozdější vrstvou v jinak staré konstrukci.
Další dochovanou stavbou je obytný dům z poloviny 19. století, patrové zděné stavení kryté sedlovou střechou, které už nese klasicistní řád a pevnost své doby. V zadní části dvora stojí zděná stodola, zatímco úplné uzavření areálu dnes připomíná už jen rozpadající se pozůstatek roubené hospodářské stavby. Právě o tu se přestalo pečovat ve druhé polovině 20. století, a tak se z ní stal spíš tichý zbytek někdejšího dvora než plnohodnotná součást hospodářství. I to ale k podobným místům patří: dvůr tu není jen „soubor staveb“, ale živý otisk času, ve kterém se vedle sebe potkává začátek 19. století, klasicistní proměna i pozdější ústup péče, který už je vidět na první pohled.
Zdroj: fotografie - https://mapy.com/s/jafasuhego
Dojmy: Zajímavé stavení, které jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.