Navštíveno: nenavštíveno
Historie:
U této salajenské usedlosti se dá dobře sledovat, jak se zdejší venkovské domy přizpůsobovaly době, aniž by úplně ztratily svůj původní charakter. Nejpozději v první polovině 19. století už tu dům prokazatelně stál – potvrzuje to katastrální mapa z let 1824–1843. Tehdy je na mapě zachycen jako hořlavý, což obvykle napovídá, že šlo o stavbu provedenou v místně typickém chebském lidovém slohu, tedy s výrazným podílem dřevěných konstrukcí.
Zásadní proměna přišla kolem poloviny 19. století. Dům byl přestavěn v klasicistním slohu do podoby, jakou vidíme dnes: stal se z něj přízemní zděný objekt krytý sedlovou střechou. Právě tahle změna dobře odpovídá době, kdy se na venkově stále častěji přecházelo od lehčích, hořlavých konstrukcí k trvanlivějším zděným stavbám, které lépe odolávaly času i požárům.
Ani tím se vývoj nezastavil. Ve druhé polovině 20. století prodělal dům několik úprav, přesto si však dokázal uchovat svůj původní ráz. A to je na něm dnes možná nejcennější – i přes změny, které mu přinesla moderní doba, pořád působí jako dům, který sem patří a který v sobě nese stopu dlouhé stavební tradice tohoto kraje.
Zdroj: fotografie - https://mapy.com/s/hehutaruku
Dojmy: Malebná usedlost, kterou jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit její fotografii.
