Navštíveno: nenavštíveno
Historie:
Tahle salajenská usedlost patří k těm místům, kde se historie dá číst přímo z jednotlivých staveb, jen je potřeba vědět, kam se dívat. Nejpozději v první polovině 19. století už tu hospodářský dvůr stál – potvrzuje to katastrální mapa z let 1824–1843. Není ale vyloučeno, že je ještě starší. Na mapě je zachycen jako uzavřená zemědělská usedlost a zároveň jako hořlavá, tedy v podobě, která tehdy ještě počítala s lehčími konstrukcemi a materiály, jež byly na venkově běžné.
Rozhodující proměna přišla kolem poloviny 19. století. Usedlost tehdy prošla řadou úprav, které jí daly podobu, v jaké se dochovala dodnes. A právě to je na ní nejzajímavější: není jednotvárná, ale skládá se z různých stavebních „vrstev“. Část dvora byla upravena v chebském lidovém slohu, zatímco obytná stavba dostala klasicistní výraz. Výsledkem je hospodářství, které si zachovalo venkovskou praktičnost, ale zároveň v sobě nese i tehdejší snahu o řád a pevnější, reprezentativnější podobu.
Dominantou celku je patrové zděné klasicistní obytné stavení kryté sedlovou střechou, které udává tón celé usedlosti. K jeho nejcennějším doprovodům patří velká bedněná stodola, výrazná už svou velikostí, a také kolna v chebském lidovém slohu. Ta je řešená jako přízemní zděné stavení, na něž navazuje roubený věnec, a celek završuje sedlová střecha s bohatě členěným hrázděným štítem. Právě v těchto detailech se nejlépe ukazuje místní tradice – spojení zdiva, dřeva a hrázdění, které dává salajenským dvorům jejich nezaměnitelnou tvář.
Zdroj: fotografie - https://mapy.com/s/dakorarune
Dojmy: Nádherná usedlost, kterou jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit její fotografii.
