Navštíveno: nenavštíveno
Historie:
Starý rybník, který leží jižně od kláštera v Teplé, není jen obyčejná vodní plocha v krajině. Patří do soustavy rybníků vybudovaných premonstráty na náhorní planině už v 15. století, možná i dříve. Spolu s Podhorním, Betlémským, Parkovým a Sladovským rybníkem tvoří promyšlený celek, jehož jádro je s největší pravděpodobností středověké. Záměr byl přitom překvapivě moderní: rybníky měly sloužit podobně jako dnes, ale zároveň byly důležitou součástí klášterního hospodářství a technického zázemí.
Voda akumulovaná v rybnících nebyla pro klášter jen „zásobou“. Premonstráti ji využívali k udržení stálé hladiny podzemní vody pod objektem konventu, k proplachování štol a komor vybudovaných pod klášterem, které sloužily k odkanalizování jednotlivých částí areálu, a také k pohonu vodních strojů, kde se využíval rozdíl výšek hladin. Aby byl dostatek vody zajištěn i v době sucha, vedl od rybníka náhon procházející hrází a opatřený stavidlem na vzdušném líci hráze přímo v areálu kláštera. Většina jeho trasy přitom vedla pod zemí. Náhon má šířku ve dně 2,2 metru a výšku včetně valené klenby 1,4 metru a je vyzděný z lomového kamene – jako technická stavba, která měla vydržet.
Hráz Starého rybníka, vyklenutá ve svém tělese proti vodě, však musela po staletí čelit velkým vodám. V únoru 1579 byly protrženy hráze Podhorního rybníka. V květnu 1582 přišla průtrž mračen, která porušila rybníky u města Teplá a zahynulo při ní jedenáct lidí. V červnu 1617 je zapsána velká voda na řece Teplé a v únoru 1636 další povodeň, která poškodila hráz Podhorního rybníka i čtyř dalších rybníků. V červnu 1735 se uvádí rozvodnění Teplé a v září 1821, po bouřce a lijácích, následovala velká povodeň na řece Teplé. Další povodeň je doložena v prosinci 1874. V listopadu 1890 se znovu mluví o průtržích mračen a velké povodni v povodí Teplé a v říjnu 1923 přišla další průtrž mračen, po níž jsou výslovně zmiňovány velké vody na Teplé v profilu Starého rybníka. Mezi pozdější výrazné epizody patří i prosinec 1940, kdy se uvádí další velká voda na Teplé.
Právě po velkých povodních v listopadu 1890 a v říjnu 1923, z nichž se dochovaly i části technické dokumentace, se muselo do hráze razantně zasáhnout. Oprava po povodni roku 1890 probíhala v letech 1891–1893: navýšila se niveleta hráze, napřímila se komunikace vedená po vyklenuté koruně, osadilo se stavidlo ovládané z komunikace a pravděpodobně se do dnešní podoby upravil i sdružený objekt, tedy bezpečnostní přeliv, konstrukce zdí a manipulační výpusť. Po událostech roku 1923 se už věc řešila úředně. Po místním šetření vydala Okresní správa politická v Teplé dne 10. září 1924 nařízení k odstranění havárie hráze Starého rybníka, která se týkala nefunkčního stavidla, průsaků hrází, nezpevněného návodního líce, drenáží na vzdušné straně hráze i opravy, vyrovnání a odvodnění komunikace.
Starý rybník má plochu 15,38 hektaru a objem 153 800 m³ vody. Jeho hráz je zemní, homogenní, sypaná z místních materiálů. V koruně je široká přibližně 6,5 až 13,5 metru, v patě 30 až 35 metrů, a po její koruně vede komunikace Klášter – Heřmanov. V pravé části se nachází základová výpusť tvořená dřevěným potrubím o rozměrech 30 × 35 centimetrů. Když člověk dnes stojí na hrázi a dívá se na vodu, snadno přehlédne, že pod ním neleží jen rybník, ale celé staletí práce s vodou – od středověké klášterní techniky přes boj s ničivými povodněmi až po úpravy, které měly udržet dílo v provozu i pro další generace.
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/rybnik-zv-stary-11215564
Zdroj: fotografie - https://mapy.com/s/dovecajade
Dojmy: Majestátní rybník, který jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.
