Navštíveno: nenavštíveno
Historie:
Než Plesná získala vlastní školní budovu, učilo se po staru – v místní faře a po různých provizorních místnostech. V roce 1905 se obecní zastupitelstvo odhodlalo k razantnímu kroku a schválilo výstavbu nové školy. Dům pro vzdělání vyrostl rychle a v roce 1910 byl hotov; na tehdejší poměry šlo o mimořádně moderní stavbu a také značnou investici, která dosáhla 300 000 korun. Prvním ředitelem se stal pan Pfeiffer. Při otevření školu navštěvovalo 471 žáků – skutečně jen chlapců, protože děvčata začala do výuky nastupovat až od roku 1915. Téhož roku převzal vedení školy Josef Biedermann z Lubů, učitel matematiky, geometrie a kreslení, a přivedl ji do éry systematického růstu.
Ve dvacátých letech se pozornost obrátila k pohybu a tělesné výchově. Roku 1925 bylo rozšířeno školní hřiště na padesát krát třicet metrů, přibylo doskočiště s rozběhovou dráhou a cvičební nářadí – hrazda, kladina, kruhy, tyč i lano na šplh. Přesto škole chyběla samostatná tělocvična. O jejím zřízení se rozhodlo v roce 1928, stavba začala o rok později a 16. listopadu 1930 byla slavnostně otevřena. Architektem tělocvičny byl Gustav Zimmermann z Bad Brambachu, stavbu vedl ing. Prosch z Františkových Lázní. Rozpočet se však výrazně navýšil: z plánovaných 300 000 korun se náklady vyšplhaly na 840 000. Už roku 1933 musela být tělocvična dočasně uzavřena kvůli tvorbě plísní; teprve v roce 1936, po doplnění chybějícího nářadí a úpravách provozu, začala plně sloužit svému účelu.
Areál školy má dodnes zřetelnou dvojí tvář, která odráží proměnu vkusu mezi rokem 1905 a počátkem třicátých let. Starší hlavní budova vyrůstá z pozdní secese a eklektismu s novobarokními akcenty – přesně v duchu školní architektury kolem roku 1900, která spojovala reprezentaci s praktičností. Podélná křídla kryje výrazně zalomená plechová valbová střecha, svislé rizality proříznou vysoké pásy oken a mezi patry běží vodorovné římsy a cihlové pásky. Podokenní štukové panely s plastickými „diamanty“ dávají fasádě decentní reliéf, aniž by ji zatížily přemírou ornamentu. Naproti tomu tělocvična z roku 1930 nese jasnou pečeť meziválečného neoklasicismu s národně-dekorativními prvky, které připomínají dozvuk rondokubismu: kompaktní, symetrický kubus na žulovém soklu, zvýrazněný vstupní rizalit s mělkým „portikem“ a nadpražím, v němž je plastická kartuše s letopočtem 1930. Fasáda je zdrženlivá a klasicizující, s důrazem na měřítko a řád. Oba objekty propojuje krček, takže celek funguje jako ucelený kampus. Dnešní sjednocená barevnost – okrové plochy doplněné červenými pásy – podtrhuje dojem dobře udržovaného školního komplexu.
Příběh plesenské školy tak nespočívá jen v číslech a jménech, ale i v architektuře, která vypráví o ambicích místní obce na počátku 20. století: dát dětem důstojné zázemí, držet krok s dobou a vtisknout vzdělání podobu, jež i po více než sto letech zůstává čitelná. Škola v těchto budovách sídlí dodnes.
Zdroj: fotografie - https://mapy.com/s/bapadununa
Zdroj: https://www.zsplesna.cz/zakladni-skola/historie-skoly/historie-nemeckeho-skolstvi-v-plesne-od-poloviny-18-stoleti-do-roku-1945/
Dojmy: Velmi zajímavá budova školy, kterou jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit její fotografii.
