Navštíveno: nenavštíveno
Historie:
Dům čp. 260 v Plesné je vila, která se na své zahradní parcele chová jako malé zámecké sídlo. Vznikla na přelomu pozdní secese a neoklasicizující vilové architektury, zhruba mezi lety 1910–1925. Kompaktní, téměř čtvercová hmota stojí na vysokém soklu se suterénem a kryje ji mohutná valbová střecha s keramickou krytinou. Průčelí je komponováno přísně symetricky: střed zvedá mělký rizalit s trojúhelníkovým štítem, jehož plastickou girlandu podtrhuje pás kvádrování a dvojice oken; horní podlaží obíhá rytmus hladkých lizén s drobnými medailony, které fasádu zjemňují a opticky ji vytahují do výšky. Po stranách vystupují polygonální nárožní rizality s nízkými „pavilonovými“ stříškami a celek uzavírá barevnost teplé okrové s bílými šambránami a pásy – důraz na klasicizující řád, ale s lehkým secesním podtónem.
Detaily jsou spíše dílem štukatéra než kameníka: šambrány, girlandy i profilace štítu jsou modelované v omítce. Vysoký sokl z hrubší omítky a kamene prozrazuje suterénní provoz – sklady a technické zázemí –, zatímco obytná podlaží ponechávají fasádu klidnou a hladkou. Čas zanechal otisky v podobě vyměněných okenních rámů s ne zcela jednotným dělením a přestěrkovaných ploch u soklu, avšak kompozice i výzdoba zůstaly překvapivě celistvé a čitelné.
Vilu si lze snadno představit jako reprezentativní rodinné bydlení v zeleni – dispozici s důrazem na střed, nárožní „salonky“ a suterénní zázemí obvykle volili lékaři, podnikatelé či úředníci spojení s regionálním průmyslem a lázeňstvím. Architektura tu mísí doznívající secesi (girlandy, dekorativní pásy) s národně-dekorativním a neoklasicizujícím výrazem (valbová střecha, symetrie, šambrány). Výsledkem je dům s noblesní, lehce zámeckou atmosférou, který i přes lokální opravy nese silný dobový charakter a působí jako přirozená pohledová dominanta zahradní čtvrti.
Zdroj: fotografie - https://mapy.com/s/pajugasofa
Dojmy: Zajímavé stavení, které jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit její fotografii.
