Navštíveno: nenavštíveno
Historie:
Tahle boží muka západně od Pramenů jsou přesně ten typ drobné památky, kolem které se dá projít bez povšimnutí – a přitom v sobě mají víc „příběhu krajiny“, než by člověk čekal.
Vznikla v roce 1852 a autor zůstává neznámý. Jisté ale je, že si někdo dal práci, aby to nebyl jen obyčejný sloupek. Celek je totiž od začátku pojatý v neogotickém slohu – jako malý, štíhlý orientační bod, který má z dálky zaujmout a zblízka působit skoro až slavnostně.
Boží muka stojí samostatně, na stupňovitém soklu s patkou, z něhož vyrůstá vysoký hranolový pilíř. Dřík je členěný tak, aby nepůsobil hladce a mrtvě: najdeš tu zapuštěné rámované pole pro nápis a také dekorativní lomené oblouky v mělkém reliéfu – drobné, ale typické „neogotické gesto“, které památce dává rytmus. Nad tím vším sedí předsazená profilovaná římsa, jako jasná hranice mezi pilířem a vrcholovou částí.
A právě nahoře to kdysi „žilo“ nejvíc. Vrchol tvořila kapličková nástavba – hranolový díl s výklenkovými poli, pojatými opět v duchu neogotiky: lomené arkády, jemné plastické prvky, korunová partie, která měla celé tělo sloupku opticky vytáhnout ještě výš. Původně byla památka zakončená i drobným litinovým křížkem, jenže ten se do dneška nedochoval. Stejný osud potkal i malby ve výklencích – zmizely, vybledly, nebo je prostě „sebral čas“.
Zdroj: fotografie - https://mapy.com/s/kusecucoto
Dojmy: Zajímavá Boží muka, která jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit jejich fotografii.
