Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Uprostřed lesů poblíž vesnice Mýtina, na samém okraji Chebska, tiše vyvěrá Kyselecký hamr – minerální pramen s neobvykle starou historií i bouřlivým novověkým osudem. Známý je také pod názvem Kyselecký pramen a právem patří k nejzajímavějším přírodním vývěrům v celém Karlovarském kraji.
Pramen vyvěrá přímo na geologické poruše při pravém břehu Stebnického potoka, do kterého minerálka odtéká úzkou stružkou. Vlastní jímka má tvar čtverce o rozměrech 1 × 1 metr a hloubku 130 cm. Opracovaná žulová obruba nese letopočet 1698 – činí tak z tohoto místa pravděpodobně nejstarší dochované jímání minerálního pramene v Česku. Pohled do vody je fascinující – drobné bublinky oxidu uhličitého stoupají ze dna a vytvářejí dojem, že voda v prameni doslova „vaří“.
Už v 16. století minerálku znali a využívali hosté z nedalekého bavorského Neualbenreuthu, kteří si sem jezdili pro účinky léčivé vody. Ta byla oblíbená nejen k přímému užívání, ale i distribuována v lahvích jako minerální voda. Její složení zaujalo i odborníky – byla často analyzována až do druhé světové války jako jeden z nejjižnějších výskytů kyselek v západočeské lázeňské oblasti.
Po roce 1945 se však osud pramene zásadně změnil. Území se ocitlo v přísně střeženém hraničním pásmu, kam civilisté měli přístup jen na zvláštní povolení a v doprovodu pohraničníků. Pramen byl opuštěn, nikým nevyužíván a jeho voda volně vytékala do potoka. Znovuobjevení přišlo až po roce 1989, kdy se hranice otevřely a vrátila se naděje na využití pramene.
V 90. letech vznikl podnikatelský záměr: tři společníci založili firmu České minerální vody, provedli průzkum, rozbory a získali licenci na komerční stáčení minerálky. Rozbory ukázaly mimořádnou vydatnost – až 150 milionů litrů ročně. Firma Armabeton zahájila výstavbu stáčírny, ale kvůli sporům mezi společníky byla realizace projektu zastavena. Nedokončený objekt u Mýtiny dnes chátrá a ukrývá zbytek průzkumného vrtu, odkud měla být voda svedena potrubím ke stáčírně.
Naštěstí pramen sám přežil. V roce 2012 se jeho okolí ujalo občanské sdružení Život na Dyleň, které provedlo úpravy: zastřešilo pramen a zbudovalo přístupový chodník.
Chemické složení vody je výjimečné. Teplota se drží kolem 9 °C, celková mineralizace činí 2500 mg/l. Obsah CO₂ dosahuje hodnot mezi 2300–2600 mg/l, což dodává vodě silnou, osvěžující chuť. Na rozdíl od mnoha kyselek v oblasti Mariánských Lázní tu není zvýšený obsah oxidu křemičitého, ale naopak se zde vyskytuje zvýšené množství lithia. Voda má nízké pH (4,9) a podle balneologické klasifikace patří mezi železité uhličité kyselky – údajně prospívá zažívacímu traktu.
Kyselecký hamr je dnes znovu přístupný veřejnosti. Nenápadný, ale výjimečný pramen tak dál tiše bublá v lesním tichu, jako připomínka toho, že skutečné poklady se skrývají v místech, kam vede jen lesní pěšina a zájem o to, co krajina šeptá už po staletí.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyseleck%C3%BD_hamr
Zdroj fotografií: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyseleck%C3%BD_hamr
Dojmy: Jistě velmi chutný pramen, který jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.
