Navštíveno: nenavštíveno
Historie:
Na skalním ostrohu na levém břehu Ohře, přímo naproti chebské románské falci, stával Václavský hrad. Své jméno nese po českém králi Václavovi – nejspíš Václavu II. –, který mezi lety 1291 a 1298–1305 usiloval sevřít soutěsku Ohře i oblouk řeky (oněch „heb/cheb“), a zároveň pevněji dohlížet na přístupy k městu. Hrad měl být oporou královské moci vůči vnějším nepřátelům, a v krajní chvíli i protiváhou případné nespokojenosti měšťanů.
Jak přesně vypadal, nevíme. K dispozici jsou jen pozdní rytiny z let 1647, 1650 a 1776 (poslední se odvolává na obraz z roku 1496, což je sotva věrohodné). Podle těchto pozdních a neúplných vyobrazení šlo o čtvercové nádvoří, ze tří stran obehnané hradbou, zatímco čtvrtou stranu chránila strmá skála a pod ní Ohře. V nárožích stály dvě okrouhlé věže. Z horního hradu k řece scházela hradní cesta, z boku krytá zdí a dole zakončená věží s bránou; odtud patrně vedl most v místech dnešního jezu na protější břeh, odkud se vystupovalo vzhůru na chebský hrad. Romantická pověst o „kožené lávce“ vysoko nad řekou je stejně nevěrohodná jako fantaskní detaily z rytiny roku 1776 – fyzika by je neunesla.
První písemná zmínka přichází roku 1394 s výčtem křivd, jichž se na měšťanech dopouštěl královský purkrabí Ctimír (Zdimír) ze Sedlce. Měšťané upozorňovali na most od Václavského hradu: po mostě se měl purkrabí projíždět na koni a tudy mu mohly přijít posily k útoku na město. Dosáhli proto zásadního kroku – branka byla zazděna a most stržen. Listina z 12. září 1397 navíc slibuje, že most už nebude obnoven, že případný nový most přes Ohři musí být pod kontrolou města a že Cheb se může opevnit hradbami, věžemi i příkopy. Od té chvíle se váhy převážily: královské opevnění přestalo město vojensky kontrolovat, naopak město získalo kontrolu nad chebským hradem. Pro měšťanskou samosprávu to byl průlomový okamžik.
Václavský hrad poté ztrácel význam a jeho dějiny se proměnily v pomalý ústup. Snad ještě sehrál určitou roli v pohusitské a poděbradské době, kdy se zmiňují opravy v letech 1447 a 1458 (zřejmě v souvislosti s půtkami Šliků a zápasy krále Jiřího s odpůrci), ale i tehdy sloužil spíš městu než králi. Roku 1542 jej Bruschius popisuje jako zpustlý, byť z velké části dosud zachovaný – s pevnými zdmi, příkopy a baštami. Třicetiletá válka a budování chebské barokní pevnosti v 17. století, posílené dalšími zásahy o sto let později, zasadily zříceninám těžké rány.
Konečná likvidace přišla v letech 1814–1821, kdy na pokyn chebské městské rady zbytky hradu odstranila zdejší křižovnická komenda při celkové likvidaci pevnosti. Ještě Gurkova veduta z roku 1835 ukazuje, že spodní část jedné věže sloužila jako rozhledna, ale po otevření velkého kamenolomu ve druhé polovině 19. století zmizely i poslední stopy. Dnes snad na nejvyšší hraně lomu přežívá asi dvoumetrový úsek staré zdi – poslední, nejistý relikt hradu, který kdysi stál proti falci a svou existencí přepsal dějiny moci a svobody v Chebu.
Zdroj: Hrady, zámky a tvrz v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Miloslav Bělohlávek
Zdroj: fotografie - https://mapy.com/s/pujohobode
Zdroj: 1 veduta z r. 1650 - https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clavsk%C3%BD_hrad
Zdroj: veduta s Chebským hradem z roku 1776 - https://oldthing.de/AK-Eger-Die-Kaiser-und-Wenzelburg-vor-ihrer-Zerstoerung-0046926247
Dojmy: Velmi zajímavý hrad, jehož zbytky jsem nenafotil, jelikož jsem o něm nevěděl. Tak jsem si dovolil zapůjčit fotografii a vedutu s Václavským hradem.
